Pěstuje se v Thajsku a hojně se využívá v čínské kuchyni. Rýže patří a zřejmě i nadále bude patřit mezi nejoblíbenější přílohy. Navíc má při některých zdravotních potíží, zejména se zažíváním, léčebný účinek.
TENÍ ZABERE CCA MIN. Když se řekne italská rýže , většina z nás si představí tu kulatozrnnou, ze které se připravuje originální risotto, tolik nepodobné tomu z českých závodních jídelen.
Na Apeninském poloostrově se ale vaří z jiných druhů rýže. Ačkoli v množství sklizené rýže se Itálie nemůže poměřovat s asijskými pěstiteli, v Evropě je se. Během let se v Asii vyvinuly tři hlavní odrůdy v závislosti na obsahu škrobu. První se jmenuje indica (vysoký obsah škrobu, uvařené zrno je mírně chlupaté a lepivé), druhá je japonica (vyznačuje se nízkým obsahem škrobu, uvařená tvoří slepené hrudky, vhodná pro konzumaci rukou), a poslední „javanica“ (střední obsah škrobu a lepivost). Existuje však druh rýže , který podobně jako Arborio dobře vstřebává vodu a je tedy vhodný pro přípravu al-dente rizot.
Ano, právě rýže Carnaroli může Arboriu směle konkurovat. Tato krátkozrnná rýže se pěstuje také v Itálii, je bílá, baculatá a při vaření ještě více zbuclatí.
Rýže nenadýmá, proto je ideální pro děti, starší lidi a při žaludeční a žlučníkové dietě. Rýžový odvar pomáhá při vysokých teplotách a zánětech, zmírňuje průjem i zácpu, léčí trávicí a střevní potíže. Rýže mírně odvodňuje, zbavuje tělo škodlivin a je dobrou prevencí ledvinových kamenů. Ze Starého světa putovala do Ameriky pšenice, ječmen, rýže a řepa a hospodářská zvířata včetně koní, skotu, ovcí a koz. Zavlažování, střídání plodin a užívání hnojiv bylo zavedeno brzy po neolitické revoluci a značně se rozvinulo během posledních 2let, počínaje britskou zemědělskou revolucí.
Celosvětový podíl obilovin na lidské výživě je odhadován na 60–. V neloupaném stavu má spoustu tvarů a barev, od hnědé, přes červenou a fialovou až po černou. Rýže je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin světa. Podle způsobu pěstování a zavlažování rozlišujeme dva typy rýže – rýži vodní, bažinnou, pěstovanou v nížinách s tradičním zaplavováním.
Různé druhy rýže v jídle nejen dělá jídla barevnější, ale více výživné. Navíc každý typ má specifickou chuť a při přípravě požaduje různé doprovody plus jednu výhodu nejen konzumace bílé rýže. Nyní znáte pět nejčastějších druhů rýže v Brazílii, jejich vlastnosti a návrhy, jak jim sloužit. Tato rýže je charakteristická dlouhými zrny a seženete ji jak hnědou, tak bílou. Jasmínová rýže Tato rýže má příjemnou vůni, je jemná a chutná.
Všechny typy se mezi sebou liší formou přípravy. Avšak hnědá a bílá rýže mají poměrně odlišné benefity.
Oba typy rýže sice obsahují vysoké množství sacharidů, ale bílá rýže způsobuje jejich silnější inzulinovou odezvu v těle. Jistě každý z nás zná přípravu rýže z pytlíků, které zakoupíte v obchodě nebo přípravu vařením v obyčejném hrnci, ale zde se vám může velmi snadno rýže spálit či rozvařit. Kromě toho obsahuje jen malé. A to je pak zkažené celé jídlo. Snadno ji převaříte či spálíte.
Nejlepší a nejdokonalejší uvaření rýže nám zajistí rýžovar. Jako obilných zrn, to je nejvíce široce konzumovány základní potravinou pro velkou část světové lidské populace, zejména v Asii. Už víte, co je rýžovar, na jakém principu funguje, jaké máte k dispozici druhy spotřebičů i typy nejznámější rýže a jak pokrm správně připravit.
Zbývá tedy jen představit ty nejlepší rýžovary a doporučení jak si jeden z nich vybrat. Tato rýže se při vaření nelepí, a tak je skvělá jako příloha, pro přípravu rizota nebo do různých salátů. Tato rýže opravdu krásně voní, a proto jsou exotické pokrmy z ní připravené pro nás tak jedinečné a chuťově zajímavé.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.